
Servis ZP
Servis zdravotnických prostředků
Spolehlivý servis je základem bezpečného a dlouhodobého provozu zdravotnické techniky. Zahrnuje bezpečnostně technické kontroly i odborné opravy, které pomáhají zachovat plnou funkčnost zařízení a chránit pacienty, obsluhu i samotnou investici.
Opcura zajišťuje servis zdravotnických prostředků v souladu se zákonem č. 375/2022 Sb., pokyny výrobce a požadavky vztahujícími se ke konkrétnímu zařízení. Každý servisní zásah zakončujeme ověřením bezpečnosti a funkčnosti přístroje a předáním přehledné servisní dokumentace.
Odborná péče o techniku, na kterou se potřebujete spolehnout
Spolehlivý servis je základem bezpečného a dlouhodobého provozu zdravotnické techniky. Pomáhá předcházet nečekaným odstávkám, odhalovat technické závady a udržovat zařízení ve stavu, který odpovídá jeho určenému účelu i požadavkům výrobce.
Zákon vymezuje servis zdravotnického prostředku jako provádění bezpečnostně technických kontrol a oprav v souladu s pokyny výrobce, zákonem a dalšími právními předpisy. Nejde tedy pouze o odstranění viditelné poruchy. Součástí odpovědného servisního zásahu je správná diagnostika, dodržení předepsaného postupu, přezkoušení bezpečnosti a funkčnosti a vystavení odpovídajícího záznamu.
Opcura zajišťuje odborný servis zdravotnických prostředků v rozsahu odpovídajícím konkrétnímu zařízení, servisním podkladům a odborným oprávněním. Každou zakázku posuzujeme individuálně podle výrobce, modelu, rizikové třídy a charakteru závady.
Co znamená servis zdravotnického prostředku podle zákona?
Podle zákona č. 375/2022 Sb. zahrnuje servis zdravotnického prostředku dvě základní oblasti:
Bezpečnostně technické kontroly
Pravidelné úkony směřující k zachování bezpečnosti a plné funkčnosti prostředku. U elektrického prostředku je jejich součástí také elektrická kontrola. Rozsah a četnost BTK stanoví zejména výrobce.
Opravy
Úkony, kterými se poškozený prostředek vrací do původního nebo provozuschopného a bezpečného stavu, aniž by došlo ke změně jeho technických parametrů nebo určeného účelu.
Vedle zákonného servisu se mohou u konkrétního zařízení provádět také revize, metrologické ověření, kalibrace, preventivní údržba, aktualizace nebo další výrobcem stanovené úkony. Tyto činnosti se mohou se servisem prakticky propojit, nelze je však automaticky považovat za vzájemně zaměnitelné.
Jaké servisní činnosti můžeme zajistit?
Konkrétní rozsah vždy závisí na typu zařízení, dostupné dokumentaci, pokynech výrobce a servisním oprávnění pro daný prostředek. Podle konkrétního případu může servis zahrnovat zejména:
diagnostiku technické závady,
kontrolu celkového stavu zařízení a jeho příslušenství,
opravu nebo výměnu vadných dílů,
kontrolu napájecích částí, kabeláže, konektorů a ochranných prvků,
kontrolu ovládacích prvků, displejů, aplikátorů, pedálů nebo snímačů,
kontrolu chlazení, pneumatických, optických nebo dalších funkčních systémů,
instalaci výrobcem schválených aktualizací nebo servisních opatření,
preventivní údržbu v rozsahu stanoveném výrobcem,
funkční zkoušky jednotlivých režimů,
ověření vybraných výstupních parametrů, pokud je součástí předepsaného postupu,
přezkoušení elektrické bezpečnosti, je-li pro daný zásah nebo prostředek vyžadováno,
bezpečnostně technickou kontrolu,
přezkoušení bezpečnosti a funkčnosti po opravě,
vystavení servisního protokolu a doporučení dalšího postupu.
Servis provádíme pouze v rozsahu, pro který máme potřebné servisní podklady, technické vybavení, odbornou způsobilost a případné proškolení výrobce nebo jím pověřené osoby.
Proč svěřit servis kvalifikované osobě?
Bezpečnost pacienta a obsluhy
Neodborný zásah může ovlivnit elektrickou bezpečnost, výkon, přesnost, chlazení, ochranné funkce nebo další vlastnosti přístroje. Závada přitom nemusí být při běžném používání okamžitě patrná.
Zachování funkčních parametrů
Cílem opravy není pouze uvést zařízení do chodu. Přístroj musí po zásahu fungovat bezpečně a v parametrech odpovídajících jeho určenému účelu a požadavkům výrobce.
Prokazatelná dokumentace
Po opravě musí být přezkoušena bezpečnost a funkčnost prostředku a o opravě i přezkoušení musí vzniknout podepsaný záznam. Provozovatel tak získává doklad o provedeném zásahu a jeho výsledku.
Menší riziko opakované poruchy
Správná diagnostika řeší skutečnou příčinu problému, nikoli pouze jeho viditelný projev. Tím lze omezit opakované závady, další poškození přístroje a neplánované odstávky.
Splnění povinností provozovatele
Poskytovatel zdravotních služeb i osoba používající prostředek při poskytování jiné služby musí zajistit, aby byl servis prováděn v souladu se zákonem. Odpovědnost provozovatele nekončí pouhým objednáním jakéhokoliv technika.
Kdo smí provádět servis zdravotnických prostředků?
Servis prostředků, s výjimkou zdravotnických prostředků rizikové třídy I a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro třídy A, může podle zákona vykonávat pouze osoba, která svou činnost předem ohlásila Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků.
Samotné ohlášení společnosti však není jedinou podmínkou. Osoba provádějící servis musí zejména:
zajistit aktuální proškolení pracovníků pro servis příslušného prostředku v rozsahu stanoveném výrobcem,
dodržovat servisní postupy a pokyny výrobce,
zajistit odbornou kvalifikaci a požadovanou praxi pracovníků u zákonem stanovených rizikových tříd,
u elektrických zařízení zajistit odpovídající odbornou způsobilost v elektrotechnice,
u tlakových nebo plynových zařízení splnit také požadavky příslušných zvláštních předpisů,
disponovat odpovídajícím materiálně-technickým a měřicím vybavením,
po opravě přezkoušet bezpečnost a funkčnost prostředku,
vystavit a podepsat záznam o opravě a přezkoušení.
Pojem "autorizovaný servis" není sám o sobě univerzální zákonnou zárukou způsobilosti. Rozhodující je, zda konkrétní servisní osoba splňuje požadavky zákona a výrobce právě pro daný prostředek a zamýšlený rozsah zásahu.
Jak probíhá servisní zakázka?
1. Přijetí požadavku
Zaznamenáme identifikaci zařízení, popis závady, chybová hlášení, okolnosti vzniku problému a předchozí servisní historii. Pro rychlé posouzení je užitečné zaslat fotografie nebo video projevu závady.
2. Ověření servisního rozsahu
Prověříme výrobce, přesný model, výrobní číslo, rizikovou třídu, dostupnou dokumentaci a to, zda můžeme zásah platně a odborně provést.
3. Vstupní diagnostika
Technik provede kontrolu zařízení a určí pravděpodobnou příčinu závady. Je-li to možné, předložíme před opravou cenovou nabídku nebo rozsah předpokládaných nákladů.
4. Schválení opravy
Opravu, výměnu dílů nebo práce nad předem dohodnutý rozsah provedeme po odsouhlasení zákazníkem, pokud nebyl jiný postup dohodnut již při objednání.
5. Provedení servisního zásahu
Postupujeme podle technické dokumentace, pokynů výrobce a příslušných právních požadavků. Zaznamenáme provedené úkony a použité náhradní díly.
6. Výstupní kontrola
Po opravě přezkoušíme bezpečnost a funkčnost zařízení. Rozsah zkoušek se odvíjí od povahy závady, dotčených částí přístroje a požadavků výrobce.
7. Předání zařízení a dokumentace
Zákazník obdrží servisní záznam s identifikací přístroje, popisem závady, provedenými úkony, výsledkem přezkoušení a případnými doporučeními pro další provoz.
Co obsahuje servisní protokol?
Přesná podoba dokumentace se přizpůsobuje zařízení a typu zásahu. Přehledný servisní protokol by měl obsahovat zejména:
identifikaci provozovatele a místa zásahu,
název, typ a model prostředku,
výrobce a výrobní nebo sériové číslo,
datum přijetí a provedení servisního zásahu,
popis nahlášené závady,
výsledek diagnostiky,
popis provedených úkonů,
identifikaci vyměněných dílů,
provedené kontroly, zkoušky a případná měření,
výsledek přezkoušení bezpečnosti a funkčnosti,
jednoznačné vyjádření, zda je prostředek schopen bezpečného provozu,
případná omezení, doporučení nebo požadavek na další zásah,
identifikaci osoby provádějící servis a pracovníka, který zásah provedl,
jméno a podpis pracovníka.
Záznam o opravě a přezkoušení musí provozovatel uchovávat po celou dobu používání prostředku a dále jeden rok ode dne jeho vyřazení z používání. Dokumentaci lze vést v listinné i elektronické podobě.
Legislativa vztahující se k servisu zdravotnických prostředků
Základním českým předpisem je zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Pro oblast servisu jsou důležitá zejména tato ustanovení:
§ 23 až 25 – ohlášení a evidence osoby provádějící servis,
§ 38 a 39 – podmínky používání prostředku a povinnosti provozovatele,
§ 44 – obecné vymezení servisu,
§ 45 – bezpečnostně technické kontroly,
§ 46 – opravy prostředku,
§ 47 – revize prostředku,
§ 59 a 62 – přestupky provozovatele a osoby provádějící servis.
Právní rámec dále tvoří zejména:
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích (MDR),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR),
vyhláška č. 377/2022 Sb.,
zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, u prostředků s měřicí funkcí,
nařízení vlády č. 194/2022 Sb. upravující odbornou způsobilost v elektrotechnice,
další předpisy vztahující se k elektrickým, tlakovým, plynovým nebo zdvihacím zařízením,
pokyny výrobce, návod k použití a příslušná servisní dokumentace.
Dohled nad plněním povinností vykonává Státní ústav pro kontrolu léčiv. Povinnosti se vztahují nejen na poskytovatele zdravotních služeb, ale obdobně také na právnické a podnikající fyzické osoby, které prostřednictvím zdravotnického prostředku poskytují jiné než zdravotní služby.
Za nezajištění servisu prostředku v souladu se zákonem může být provozovateli uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč. Osoba provádějící servis se vystavuje sankcím například při nedostatečné kvalifikaci či proškolení pracovníků, chybějícím vybavení, neprovedení výstupního přezkoušení nebo nevystavení záznamu. Hlavním důvodem odborného servisu však zůstává bezpečný a spolehlivý provoz zařízení, nikoliv pouze formální splnění povinnosti.
Servis, BTK, údržba, revize a kalibrace: jaký je rozdíl?
Servis podle zákona
Zahrnuje bezpečnostně technické kontroly a opravy zdravotnického prostředku prováděné v souladu s pokyny výrobce a právními předpisy.
Bezpečnostně technická kontrola
Pravidelná kontrola směřující k zachování bezpečnosti a plné funkčnosti prostředku. U elektrického prostředku je její součástí také elektrická kontrola.
Oprava
Zásah, kterým se poškozený prostředek vrací do původního nebo provozuschopného a bezpečného stavu bez změny technických parametrů nebo určeného účelu.
Preventivní a uživatelská údržba
Čištění, výměna filtrů, kontrola spotřebních dílů, mazání nebo jiné pravidelné úkony stanovené výrobcem. Některé může provádět obsluha, jiné pouze servisní pracovník. Samotná údržba nenahrazuje BTK ani přezkoušení po opravě.
Revize
Elektrická, tlaková, plynová nebo zdvihací revize podle jiných právních předpisů. U zákonem stanovených prostředků se provádí vedle servisu, nikoliv místo něj.
Kalibrace a metrologické ověření
Úkony zaměřené na správnost měření. U prostředků s měřicí funkcí mohou být vyžadovány vedle servisu podle metrologických předpisů.
Proč Opcura
Zdravotnickou techniku nevnímáme jako soubor samostatných součástek, ale jako celek, jehož bezpečnost, výkon a spolehlivost se musí posuzovat ve vzájemných souvislostech.
individuální posouzení každého zařízení a závady,
servis v souladu s pokyny výrobce a platnou legislativou,
odpovídající technické a měřicí vybavení,
důraz na bezpečnost a funkčnost po provedeném zásahu,
srozumitelná komunikace o závadě, nákladech a dalším postupu,
přehledný servisní protokol,
možnost návazné BTK, revize nebo měření, pokud je pro zařízení vyžadováno a spadá do potvrzeného servisního rozsahu,
řešení pro ordinace, kliniky, zdravotnická zařízení i provozovatele estetických technologií.
1. Co se podle zákona považuje za servis zdravotnického prostředku?
Servisem se rozumí provádění bezpečnostně technických kontrol a oprav prostředku v souladu s pokyny výrobce, zákonem č. 375/2022 Sb. a dalšími právními předpisy. Ne každá technická činnost provedená na přístroji je proto automaticky servisem splňujícím zákonné požadavky.
2. Kdo odpovídá za řádné zajištění servisu?
Odpovědnost nese provozovatel prostředku – poskytovatel zdravotních služeb nebo osoba používající prostředek při poskytování jiné služby. Musí zajistit, aby byl prostředek používán podle pokynů výrobce a jeho servis prováděla osoba splňující zákonné požadavky.
3. Může servis provést jakýkoliv technik?
Ne. U většiny prostředků musí servis zajišťovat ohlášená osoba a konkrétní pracovník musí splňovat požadavky na proškolení, vzdělání, praxi a případně elektrotechnickou nebo další zvláštní kvalifikaci. Rozsah požadavků závisí na rizikové třídě, konstrukci a typu prostředku.
4. Musí být servisní společnost registrovaná u SÚKL?
Osoba provádějící servis musí svou činnost předem ohlásit prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků. Výjimka se týká osoby, která servisuje výhradně zdravotnické prostředky rizikové třídy I nebo IVD prostředky třídy A. I při této výjimce však musí být dodrženy ostatní požadavky zákona a výrobce.
5. Znamená označení "autorizovaný servis", že je automaticky splněn zákon?
Ne samo o sobě. Důležité je, zda servisní společnost a její pracovníci splňují zákonné požadavky a požadavky výrobce pro konkrétní přístroj. U některých značek výrobce skutečně vyžaduje servis pouze jím pověřenou osobou, jinde může být rozhodující prokazatelné proškolení a splnění dalších podmínek.
6. Je záruční oprava totéž co zákonný servis?
Záruka řeší především obchodní odpovědnost za vady. Nemění povinnost zajistit používání a servis prostředku podle zákona a pokynů výrobce. Záruční podmínky mohou současně určovat, kdo smí do zařízení zasahovat, aby nedošlo ke ztrátě práv ze záruky.
7. Co musí následovat po každé opravě?
Pracovník musí přezkoušet bezpečnost a funkčnost prostředku a o opravě i přezkoušení pořídit a podepsat záznam. Nestačí tedy pouze odstranit závadu a zařízení zapnout.
8. Musí se po opravě vždy provést celá BTK?
Zákon po opravě vyžaduje přezkoušení bezpečnosti a funkčnosti. Zda je nutné současně provést kompletní BTK, závisí na rozsahu zásahu, dotčených částech zařízení, pokynech výrobce a termínu poslední BTK.
9. Jak dlouho se musí servisní protokol uchovávat?
Záznam o opravě a přezkoušení se uchovává po celou dobu používání prostředku a dále jeden rok ode dne jeho vyřazení. Stejný princip se vztahuje také na záznamy o BTK. Dokumentaci lze vést elektronicky nebo v listinné podobě.
10. Lze při opravě použít neoriginální náhradní díl?
Nelze odpovědět obecně. Použitý díl nesmí nepříznivě ovlivnit bezpečnost nebo účinnost prostředku a musí být vhodný pro konkrétní zařízení a servisní postup. Rozhodující jsou pokyny výrobce, technická specifikace dílu a schopnost doložit bezpečnost výsledného řešení. U některých zařízení výrobce připouští pouze přesně určené díly.
11. Může oprava změnit výkon nebo určený účel přístroje?
Oprava ve smyslu zákona vrací prostředek do původního nebo provozuschopného a bezpečného stavu, aniž by měnila jeho technické parametry nebo určený účel. Zásah, který parametry či účel mění, již nemusí být běžnou opravou a vyžaduje samostatné posouzení z hlediska požadavků na shodu a odpovědnosti za výrobek.
12. Co když výrobce již neexistuje?
Zákon za určitých podmínek umožňuje nahradit výrobcem zajištěné proškolení proškolením osobou s nejméně pětiletou praxí v servisu daného typu prostředku. Stále však musí být dostupné dostatečné podklady a vybavení pro bezpečné a odborné provedení zásahu. Každý takový případ je nutné posoudit individuálně.
13. Lze servisovat přístroj dovezený ze zahraničí nebo zakoupený jako použitý?
Ano, ale nejprve je nutné ověřit identitu zařízení, jeho právní status, označení CE, dostupnost českého návodu, servisní dokumentaci, historii oprav a dostupnost náhradních dílů. Pokud tyto podklady chybějí, může být platné a bezpečné provedení servisu omezené nebo nemožné.
14. Je elektrická revize součástí běžné opravy?
Ne automaticky. U prostředku pevně připojeného ke zdroji elektrické energie a u prostředku s tlakovým, plynovým nebo zdvihacím zařízením se příslušná revize provádí vedle servisu podle jiných právních předpisů. Rozsah výstupního přezkoušení po opravě se zároveň řídí povahou zásahu a pokyny výrobce.
15. Nahrazuje kalibrace servis?
Ne. Kalibrace se zaměřuje na vztah mezi údajem měřidla a referenční hodnotou. Servis zahrnuje BTK a opravy. U zařízení s měřicí funkcí může být vedle servisu nutná kalibrace nebo metrologické ověření.
16. Je možné provést diagnostiku na dálku?
U některých zařízení lze vzdáleně vyhodnotit chybová hlášení, servisní logy nebo základní provozní údaje. Vzdálená diagnostika však nenahradí fyzickou kontrolu, měření nebo bezpečnostní zkoušky, pokud jsou pro potvrzení závady nebo bezpečného provozu nutné.
17. Jak dlouho oprava trvá?
Záleží na složitosti závady, dostupnosti náhradních dílů, nutnosti konzultace s výrobcem a rozsahu výstupních zkoušek. Po úvodní diagnostice sdělíme předpokládaný postup a dobu odstávky.
18. Co si připravit před návštěvou technika?
Připravte přístroj a veškeré příslušenství související se závadou, návod k použití, poslední servisní protokoly, informace o předchozích opravách a přesný popis situace, při které se problém objevuje. Zařízení před příjezdem technika nerozebírejte, pokud se předem nedohodneme jinak.
19. Provádíte servis všech značek a typů zařízení?
Ne automaticky. Servis provádíme pouze u prostředků, pro které máme potřebné podklady, vybavení, kvalifikaci a případné proškolení výrobce. Po zaslání identifikace zařízení ověříme, zda můžeme požadovaný zásah platně a odborně provést.
20. Vztahují se servisní povinnosti také na estetické provozy?
Ano, pokud je při poskytování služby používán zdravotnický prostředek nebo výrobek spadající do odpovídajícího právního režimu. Povinnosti stanovené zákonem se obdobně vztahují také na osoby, které prostřednictvím takového prostředku poskytují jiné než zdravotní služby. Rozhodující je klasifikace a určený účel konkrétního výrobku, nikoliv název provozovny.
Vraťte své technice jistotu bezpečného provozu
Pošlete nám údaje o zařízení a stručný popis závady. Ověříme možnosti servisu, navrhneme další postup a připravíme individuální cenovou nabídku.
Informace na této stránce mají obecný informativní charakter. Konkrétní požadavky a možnost provedení servisu se vždy posuzují podle aktuálního znění právních předpisů, klasifikace prostředku, pokynů výrobce, dostupné dokumentace a charakteru požadovaného zásahu.
Zákon č. 375/2022 Sb., zejména § 23 až 25, § 38, § 39 a § 44 až 47: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-375
Ministerstvo zdravotnictví ČR – Plnění povinností při používání zdravotnických prostředků u poskytovatelů jiných služeb než zdravotních: https://mzd.gov.cz/wp-content/uploads/2023/11/Plneni-povinnosti-pri-pouzivani-zdravotnickych-prostredku-u-poskytovatelu-jinych-sluzeb_fin.pdf
Nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2017/745/oj
Nařízení (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2017/746/oj
